| |
Připravuje
se výstava Génius genetiky
Sotva kdy se v Brně při představení nového kulturního projektu
sešlo tolik významných osobností veřejného, vědeckého,
hospodářského a uměleckého života, jako tomu bylo 25. ledna na
setkání, na něž pozval augustiniánský opat Lukáš Evžen
Martinec a zástupci Sdružení pro výzkum genomu se sídlem ve Vídni.
A protože se prezentovala blížící se výstava "Génius
genetiky", věnovaná dílu a odkazu Johanna Gregora Mendela,
který v augustiniánském opatství sv. Tomáše na Starém Brně léta
působil, ba stál šestnáct let v jeho čele, nemohlo se setkání
uskutečnit nikde jinde než v klášteře, v místech Mendlových převratných,
byť dlouho nedoceněných objevů, pár kroků od zahrádky s
hrachem, jehož křížením odhalil tajemství dědičnosti.
Primátor
města Brna Petr Duchoň, předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Eliška
Wagnerová, veřejný ochránce lidských práv Otakar Motejl, rektoři
brněnských univerzit, hosté z pražských vědeckých kruhů,
novináři a další pozvaní vyslechli úvodní slovo, v němž
opat Lukáš Evžen Martinec charakterizoval myšlenku, jak moderně
zprostředkovat Mendelovy objevů široké veřejnosti, i přednášku
prof. Kima Nasmytha, vedoucího Ústavu pro výzkum molekulární
patologie ve Vídni, který se - většinou laickému publiku - snažil
přiblížit význam genů jako nositelů dědičnosti. Podle jeho
slov se jedná o největší objev 19. století, univerzálně platný
klíčový poznatek, na němž stojí a z něhož čerpá i současná
genetika.
O
projektu jsme v této relaci již informovali, proto stručně
zopakujme, že se v první fázi jedná o výstavu "Génius
genetiky", která bude otevřena letos v květnu a potrvá rok.
Kurátory výstavy jsou uznávaní britští odborníci v oboru dějin
umění a uměleckého designu, Martin Kamp a Marina Wallace. Výstava,
která bude prvním krokem k trvalé expozici, ztvární jejich
firma Artakt. Rovněž v květnu 2002 se v prostorách opatství
bude konat mezinárodní vědecké sympozium pořádané vídeňským
Sdružením na podporu výzkumu genomu, které společně s Ústavem
pro výzkum molekulární patologie prof. Kima Nasmytha projekt
koordinuje.
V
budoucnu by zde mělo fungovat konferenční centrum jako místo
pravidelného setkávání vědců z celého světa. Podle slov
prof. Nasmytha je klášter pro vědce poutním místem podobně
jako Ústav Louise Pasteura v Paříži či Downe House, kde působil
Charles Darwin. Rozlehlý starobrněnský areál, v jehož zdech žila
a je pochovaná královna Eliška Rejčka a působili Mendel, Šilingr
a Bratránek, kteří zde v 2. pol. 19. století vytvořili jedno z
významných kulturních a vědeckých center země, tento překrásný
historický komplex budov a zákoutí, z nichž opat Martinec každý
rok zpřístupňuje veřejnosti další a další části, toto místo
ducha, intelektu a tolerance je pro podobný projekt více než
vhodné.
Říká
se, že žijeme v informačním věku. Ale jeho médiem není jen
"informační dálnice" Billa Gatese, internet, který nám
během pár vteřin zprostředkuje informace z jakéhokoliv místa
na zeměkouli a z jakéhokoliv oboru. Chromozomy, obsažené v každé
buňce našeho těla, jsou dědictvím našich prapředků. Neznáme
už často ani jejich jména ani jejich podobu, a přece jsme s nimi
spojeni poutem, stejně jako budou řetězce naší DNA obsaženy v
tělech pravnoučat, až nás tato země už dávno nebude nosit.
Takto pojatá genetika je fascinující historií o předávání dědičného
poselství, je příběhem každého z nás, který začíná v šerém
dávnověku lidstva a směřuje do netušené budoucnosti.
|
|
|