| |
Projev
ve starobrněnském opatství při setkání k přípravě výstavy
a mezinárodní konference Génius genetiky
Vážený
pane opate, vážení představitelé autorit církevních, světských
i vědeckých, vážení přátelé,
je
mi ctí pozdravit Vás jménem Masarykovy univerzity na tomto setkání.
Osobnost
Gregora Mendela, opata starobrněnského opatství a současně významného
činitele brněnského veřejného života 19. století, znamená v akademickém
světě jednoznačnou referenci našemu městu jako kolébce
genetiky jako vědní disciplíny.
Mendelův
objev byl prvním kamínkem do mozaiky našich znalostí o genetických
mechanismech. Ty na počátku třetího tisíciletí umožňují člověku
netušené možnosti v poznávání biologické podstaty živých
organismů a praktickém využívání těchto vědomostí. Staví nás
však také před důležité etické otázky mezí toho, jak daleko
při využívání takových znalostí můžeme jít, otázky
po hlubším smyslu našeho bytí překračujícím biologické zákonitosti,
které nás podmiňují jako živé organismy. Tyto souvislosti
vystupují do popředí zvlášť naléhavě i proto, že se jedná
o objev vykonaný vědcem, který byl zároveň významným církevním
hodnostářem.
Připravovaná
výstava, připomínající dílo Gregora Mendela, je významným počinem
starobrněnského opatství a zahajuje šířeji koncipovaný
program, který bude Mendelovu práci nejen připomínat, ale vytvoří
také podmínky pro navázání na tradice Mendelovy vědecké práce
v prostorách opatství. Jsem velmi rád, že se pan opat
Martinec rozhodl při koncipování těchto aktivit velmi
produktivně spolupracovat s prostředím brněnských vysokých
škol a navázat na Mendelovu tradici i tímto způsobem. Jsem velmi
rád, že se v těchto aktivitách objevuje Masarykova
univerzita jako významný partner a spolupracovník a že z akcí,
kontaktů i připravovaných možností podpory badatelské práce
související s genetikou vzejdou oboustranně prospěšné
hmatatelné výsledky. Jsem rád, že se takto Mendelovu odkazu
dostane důstojné připomínky i živého vyjádření, že se tak
stane v prostředí, ve kterém Mendel žil a působil a
že se z genia loci starobrněnského opatství vytvoří místo
setkávání, diskusí i nových rozvah jednak pro širší veřejnost,
ale i pro významné světové kapacity v tomto oboru. Masarykova
univerzita je odhodlána k pokračující podpoře i k aktivní
spolupráci na tomto poli.
Rád
bych v tuto dobu a tyto dny zvláště připomněl ještě jeden
odkaz, který nám Brňanům Mendel ve své osobě zanechal.
Když mluvíme o našem městě, rádi se pyšníme osobnostmi, které
jako Mendel ovlivnily světovou vědu a světovou kulturu. Brno v
Mendelových časech bylo multikulturním městem se silnou
rakouskou či německy mluvící menšinou a pro Mendela, jako
rakouského vědce původem z rakouského Slezska a píšícího
své práce v němčině, to platí zvlášť. Vědecké
poznání nezná národnostní hranice a mnohost podnětů a
diversita prostředí je živnou půdou pro vznik nových myšlenek.
Je proto zvlášť potěšitelné, že příprava výstavy i
dalších navazujících aktivit je dílem mezinárodního společenství
příznivců a propagátorů Mendelova díla a že zvlášť dobře
zde fungují vazby mezi Brnem a Vídní.
Vážení
přátelé, pevně věřím, že připravovaná výstava bude úspěšným
vykročením na cestě propojení církevní autority augustiniánského
opatství na Starém Brně a žijících tradic jeho někdejšího
opata Gregora Mendela. K tomu nám všem přeji, ať se tomuto dílu
daří.
Prof. Jiří Zlatuška, rektor MU Brno, 25. ledna
2002
|
|
|