|
Přivítání
hostů v klášteře opatem Martincem - 25. 1. 2002
Milé dámy, vzácní pánové, vážená paní předsedkyně Nejvyššího
soudu České republiky, vážený pane ombudsmane České
republiky, vážený pane primátore, vážený pane předsedo
Konference Vyšších představených mužských řeholí v České
republice, vážení páni rektoři brněnských univerzit, vědci,
zástupci veřejnosti a další hosté, vážení přátelé, a vy všichni,
kteří jste přijali pozvání na návštěvu do našeho proslulého
augustiniánského opatství. Dovolte mně, abych vás co nejsrdečněji
přivítal a pozdravil jménem celé klášterní komunity i jménem
svým. Ten,
který nás pozval k tomuto setkání, můj předchůdce v opatské
službě Gregor Johann Mendel byl právě tak muž víry, jako
kultury a vědy. Celý jeho život byl příkladem, že víra a věda
nejsou v rozporu. Objevování tajuplných a současně logických
zákonitostí světa vede věřícího k hlubší víře v Boha
a nevěřícího k tomu, aby si kladl další otázky. Gregor
Johann Mendel nám ukazuje, že je možné ve svobodném prostředí
harmonicky integrovat způsob života s důvodem žití, tedy
konkrétně, Mendel nám ukazuje na příkladu svého života možnou
symbiózu duchovního života s badatelskou, dnes bychom řekli
vědeckou náplní života ve službě Bohu a člověku. Bohu, kterého
nejen chválil a velebil jako řeholník, ale také trpělivě a
mistrně hledal ony přírodní zákonitosti, které do světa vložila
Stvořitelova moudrost. A nalezené, jak vidno, slouží člověku.
Mendel je ten, který vyvrátil onen nepravdivý mýtus, kterými
jsme byli po dlouhou dobu živeni, že totiž víra a věda jsou ve
vzájemném rozporu. Naopak dokázal, že poznání a víra jdou
ruku v ruce a navzájem mohou k sobě patřit. Po
dlouhá desetiletí bylo u nás Mendelovo dílo nedoceněno. Cílem
dnešního přátelského setkání je informování o nejbližších
záměrech obnovy místa, kde Mendel působil a položil základy vědě,
která se dnes nazývá genetika. V květnu tohoto roku plánujeme
otevření zcela nové expozice nejen o jeho životě a díle, ale i
o genetice jako vědním oboru. Poté by mělo následovat mezinárodní
sympozium za účasti několika desítek nejvýznamnějších světových
genetiků – účast přislíbili i nositelé Nobelovy ceny. Tím
by měla být zahájena přeměna opatství v nové světové
centrum genetiky: mělo by zde kromě jiného vzniknout muzeum
genetiky a moderní konferenční centrum. Obnovou projde i klášterní
zahrada a někdejší Mendelův včelín. Je to neuvěřitelné, ale je tomu skutečně tak. Právě v tuto chvíli jsme i my určitým způsobem odpovědni nejen za to, jakým způsobem připomeneme lidstvu velikost a důležitost Mendlovy badatelské činnosti na poli biologie, ale také za to, jakým způsobem budou ve prospěch lidstva aplikovány nádherné objevy tohoto vědního odvětví vzniklého ve starobrněnské klášterní zahrádce. Jsme svědky, jak se člověk snaží mít ve svých rukou stále více a více kontrolu vývoje živých organismů. Míra a efekty takové kontroly, ať už dobré nebo špatné, ať k prospěchu či neprospěchu člověka, budou záviset nejen na jeho nových vědeckých poznatcích, ale i na vlastním poznání nekonečné Moudrosti, které garantuje správnou aplikaci vědecky poznaného. V tomto, nám všem je opat Mendel symbolickou, příkladnou a následováníhodnou osobností. Lukáš
Evžen Martinec, opat starobrněnský |
|
|
Welcome The
one who has gathered us to this meeting, my predecessor in service to
the abbey, Gregor Mendel, was as much a man of faith as he was a man
of culture and science.
His entire life was based in the belief that faith and science
are not in conflict.
Revealing the esoteric and yet logical laws of the world would
bring the believer a deeper faith in God and would bring the non-believer
to face new questions.
Gregor Johann Mendel shows us that it is possible, in a free
place, to integrate our way of living with our way of life.
That is, Mendel actually demonstrated for us, by the example of
his life, the symbiosis of the spiritual life and the investigative
life – or as we would say today, science is at the service of God
and Man.
He not only praised and glorified God as a member of a
religious order but also patiently and intelligently sought the
natural laws on which the Creator of wisdom had founded the world.
We see that he found these laws to be laws that serve humanity.
Mendel was not just one who refuted the myth under whose sway
people had long lived – that science and faith were in conflict.
He showed, by contrast, that knowledge and faith go hand-in-hand
and are reciprocal helpmeets. For
long decades Mendel's work was ignored in our country.
The goal of today's cordial meeting is to inform you of the
forthcoming renovation of the place where Mendel worked and set down
the foundations of the science that we know today as genetics.
In May of this year, we plan to open a completely new
exhibition about not only his life and work but also about genetics as
a scientific endeavour.
Then there is an international symposium to follow, in which
dozens of the best-known world geneticists will take part, including
winners of the Nobel Prize.
In this way we will begin transforming the abbey into a new
world centre for genetics, including the developing of a museum of
genetics and a modern conference centre, among other features.
The renovations will include the gardens of the cloister and
the Mendel's onetime apiary.
It
is hard to believe, but it is reality.
At this moment in time, we are responsible not just for the way
in which we memorialise the human greatness and importance of Mendel's
research in the area of biology.
Rather we are also responsible for how the magnificent
discovery of an entire branch of science right in the monastery
gardens is used for human betterment.
We are witnesses how Man tries to take more and more control of
his developing organism.
Whether the degree and effects of this control will be for
human well or for human ill, for good or for bad, will depend not only
on new scientific discoveries but also on awareness of the Infinite
Wisdom that guarantees proper the uses of scientific knowledge.
Mendel is again a symbol for this – an example and a disciple. |