Aurelius Augustin, více známý jako svatý Augustin, se narodil v Tagastě v Numídii, jež byla součástí římské provincie v severní Africe, ve městě, které se dnes nazývá Souk-Ahras, v Alžíru. Tam se narodil 13. listopadu roku 354 jako prvorozený syn pohana Patricia a horlivé křesťanky Moniky. Radostné dítě, trochu hlučné, nadšené pro hry, někdy rozpustilé a milující přátelství, jež nerado studovalo, protože učitelé užívali tvrdé metody v kombinaci s neupřímností. Jeho vychovatelé dospěli k názoru, že je "nadějným jinochem", s jasným rozumem, ale nepokojným srdcem .

Afričan podle země, Říman podle kultury a jazyka, a křesťan podle výchovy. Augustin, mladý muž s impulsivním a prudkým temperamentem, se úporně věnoval studiím a snažil se zcela proniknout do tehdejší vědy. Stal se skvělým profesorem rétoriky nejdříve v Kartágu, pak v Římě a v Miláně.

Žíznivý po pravdě a štěstí

Ve svém horlivém hledání žil mnoho let v rozptýlenosti svého ducha. Daleko od Boha, spoután hříchem, s "otupenou" vůlí, potulnou a poutnicí a "oklamán a klamajícími".

Ale jeho srdce, vždy otevřené pro pravdu, se setkává s Boží milostí cestou vnitřního života, s pomocí modliteb jeho matky, která jej označila znamením kříže, když byl ještě dítě.

SRDCE VŽDYCKY MLADÉ

Augustin prodléval v Miláně, ve své zahradě, kde slyšel neznámý dětský hlas - "VEZMI, ČTI!". Vzal do rukou Písmo svaté a v tu chvíli byl jeho rozum náhle prozářen světlem jistoty, a jeho srdce (LIDSKÉ SRDCE, velké srdce mladého muže) se uklidnilo. To se stalo na podzim roku 386.

Augustin opustil učitelskou dráhu a usídlil se v Cassiciaku, v místě pokoje a ticha, kde uváděl do praxe evangelium v hlubokém sdílení přátelství, životem v tichu a pokoji, naplněným neuhasitelnou vášní pro Pravdu. Takto se připravoval k přijetí křtu, který přijal na jaře roku 387 od milánského biskupa svatého Ambrože.

INSPIRÁTOR ŘEHOLNÍHO ŽIVOTA

Po návratu do Tagasty - jeho matka Monika již zemřela v římském přístavu - prodal všechen svůj majetek a předkládá program společného života: v chudobě, modlitbě a v práci. 

Díky jeho mimořádným přirozeným hřivnám a daru Božímilosti, rostla neustále kolem něho skupina přátel, z kterých Augustin později vytvořil první komunitu mnichů.

V roce 391 se stal knězem a o pět let později byl vysvěcen na biskupa v městě Hippo. Biskupské svěcení přijal pro službu a nikdy ho nechápal pouze jako hodnost. Jeho rezidence se stala domem modlitby a soudní síní.

Augustina lze v pravdě nazvat inspirátorem řeholního života, neúnavným pastýřem duší, nekompromisním zastáncem spravedlnosti, nadšeným obráncem víry a pravdy. Muž, který je příkladem modlitby. Obdivuhodně a neúnavně shrnul takřka celé myšlení své doby do svých spisů.

PRVNÍ MODERNÍ ČLOVĚK

V roce 429 Vandalové, pod vedením Genserica, přepluli Gibraltarskou úžinu a napadli sever Afriky. Augustin, "obléhaný se svou obcí", zakoušel hořkost a smutek. Povzbuzoval své věřící k obraně. V třetím měsíci obléhání, ve věku 76 let života, 28. srpna roku 430, začal žít
v Obci Boží nesmrtelným životem.

Augustin dnes žije v augustiniánské rodině, která ho uznává jako Otce; je uctíván v církvi, která ho vzývá jako svatého, žije ve všech obrácených duších, které mu vděčí za svůj návrat k Bohu, a v lidech s excelentním duchem, kteří obdivují jeho plodnou genialitu.

DŮLEŽITÁ DATA JEHO ŽIVOTA

Rok	Věk
354	00	narodil se 13. listopadu v Tagastě
361	05	začal navštěvovat školu v rodné obci
367	13	studium v Madauře
370	16	pokračuje ve studiu v Tagastě
371	17	přestěhoval se do Kartága, aby mohl studovat rétoriku a svobodné umění
372	18	umírá jeho otec Patricius, začíná žít s jednou ženou
373	19	čte a studuje Ciceronova Hortensia oddává se Manicheismu pravděpodobné narození jeho syna Adeodata
374	20	začal vyučovat v Tagastě
376	22	umírá jeden jeho blízký přítel jako učitel se vrací do Kartága
383	29	odcestoval do Říma, kde dále vyučuje
385	31	vyhrává konkurs Katedry rétoriky císařského paláce a odchází jako profesor do Milána seznámí se se svatým Ambrožem, biskupem milánským přijde za ním jeho matka Monika
386	32	podzim: AUGUSTINOVO OBRÁCENÍ stráví několik měsíců v Cassiciaku
387	33	24.-25. dubna, ve Velikonoční noci přijímá křest v Miláně návrat do Afriky, jeho matka Monika (svatá) umírá v Ostii, v římském přístavu
388	34	dostává se do Kartága a následně do Tagasty
391	37	prodává svůj majetek a zakládá první klášter kněžské svěcení v městě Hippo
395	41	vysvěcen na pomocného biskupa v Hippo
400	46	uveřejňuje svá Vyznání, (přibližně) píše řeholi - je to období jeho velké pastorační činnosti a silného spisovatelského zanícení
426	72	uveřejňuje své dílo "O Obci Boží"
430	76	umírá 28. srpna, když Vandalové obléhají město Hippo

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ DÍLA

Vyznání - jeho vlastní životopis
O Obci Boží
Knihy o Nejsvětější Trojici - De Trinitate
Filosofické eseje
Různá výchovná a biblická pojednání
O řeholním životě, dogmatické a apologetické spisy
Homílie

Ukázky z děl
Z kázání sv. Augustina
Z výkladů sv. Augustina, biskupa, na žalmy
Z „Vyznání“ od svatého Augustina, biskupa

LIDÉ, KTEŘÍ NA NĚHO MĚLI VLIV

Jeho rodina

Patricius - otec, úředník
Svatá Monika - matka, horlivá křesťanka
Navigius - bratr, jenž zemřel jako mladý
Perpetua - sestra, řeholnice v prvních klášterech
Melania (pravděpodobně) - matka jeho syna Adeodata
Adeodatus - jeho syn, zemřel velmi mladý

Jeho kamarádi a přátelé

Alypius - krajan a žák
Evodius - člen společenství v Miláně
Severus - člen první komunity
Possidius - autor prvního životopisu svatého Augustina a křesťanský vzdělanec
Nebridius - žák svatého Augustina

Lidé, kteří jej motivovali a inspirovali

Romanianus - bohatý, přítel rodiny
Cicero - latinský básník, autor Hortensia
Faustus - hlavní představený Manichejců
Svatý Ambrož - milánský biskup
Svatý Jeroným - velký křesťanský vzdělanec
Ponticianus - zaměstnanec v císařském paláci
Marius Victorinus - filosof čtvrtého století