Jaká může být naše víra? 

Kritéria „zdravé víry“
Mezi úkoly duchovního patří, aby „sourozenecky" diagnostikoval náboženské psychopatie, které lze jen obtížně rozeznat od pravé zbožnosti a spirituality, a aby je opatrně osvobodil pro pravou víru. Podle mínění pastorálního psychologa Waltera Rebella jsou kriteria duševně zdravé víry následující: 

Zdravá víra 

  • přispívá k rozvoji osobnosti, 
  • podporuje harmonické vztahy s druhými lidmi, 
  • vyznačuje se otevřeností pro životní skutečnosti, 
  • nevzbuzuje strach, 
  • uschopňuje k pluralitní toleranci, 
  • udržuje si postoj hledám, 
  • má individuálně rozdílnou míru tvůrčí síly, 
  • dává prostor pro humor a pro slavení (slavnost). 
Patologická religiozita 
Když uvážíme kriteria zdravé víry, která zde nejsou všechna uvedena a lze jejich počet dále rozšířit, pak se v pastoraci setkáváme s celou řadou odchylek od normy v náboženské kultuře života.
  • Jako nábožensky vadné postoje lze například uvést: 
  • zarputilý zapas o bezhříšnou svatost, 
  • nenávist proti jinak smýšlejícím, 
  • přehnaný strach z Božího soudu, trestu a konce světa, 
  • bludné náboženské myšlenky, 
  • duchovni nátlak (zákonictví), 
  • náboženské výklady budoucnosti (výpočet konce světa), náboženské blouznění, 
  • přemrštěný strach z prohřešení se, 
  • náboženská touha po moci a uplatnění, 
  • umrtvování těla přehnanou askezi, 
  • útěk před světem, 
  • neschopnost lásky, 
  • popírání života, 
  • okultní praktiky a řada jiných, o kterých bude zmínka ve speciální části této práce
   

 

Aktuality

Opatství

G. J. Mendel

Farnost

Archiv
Fotogalerie
Odkazy
Kontakt

Zpět na úvod

Člověk, který žije v takových nábožensky vadných postojích, obvykle netrpí nedostatkem teologicko-náboženských informací, nýbrž strachem, pocity viny nebo potlačovanou, nevyřešenou vnitřní bolestí a zlostí.

Proto mu nepomůžeme sebelépe míněnými informacemi o víře a diskusemi o víře - i když o ně sám žádá -, ale opatrným odhalením jeho zmateného a zaslepeného citového světa. 

Úloha pastorace zde nespočívá v teorii, ale v terapii! 

Z knihy Max Kašparů: „Základy pastorální psychiatrie“.