Modlitba Páně
Modlitba Páně je
pro nás darem, za nějž bychom měli být Bohu vděční. Nejkrásnější
na této modlitbě je to, že smíme Boha nazývat „Otče.“ A to
by nás mělo naplňovat důvěrou a radostí, ale také vědomím
zodpovědnosti.
Proto mluv pravdu,
když hovoříš s Bohem!
Neříkej „Otče,“
jestliže se každý den nechováš jako dítě.
Neříkej „náš,“
jestliže s ním nejsi spojen milostí posvěcující.
Neříkej „jenž
jsi na nebesích,“ jestliže myslíš jen na věci pozemské.
Neříkej „posvěť
se jméno tvé,“ jestli si je pleteš s pozemským úspěchem.
Neříkej „buď vůle
tvá,“ jestliže nepřijímáš, co s tebou zamýšlí.
Neříkej „chléb náš
vezdejší dej nám dnes,“ jestliže se nesytíš chlebem svátostným.
Neříkej „odpusť
nám naše viny,“ nemáš-li o Boha zájem.
Neříkej „neuveď
nás v pokušení,“ máš-li v úmyslu hřešit.
Neříkej „zbav nás
od zlého,“ nejsi-li proti každému druhu zla.
Neříkej „Amen,“
jestliže nepřijímáš slova této modlitby s přesvědčením.
F. Hubbard :
Nejvyšší modlitbou
mého srdce není být učený, bohatý, slavný, mocný nebo moudrý,
nýbrž pouze být zářící.
Přeji si vyzařovat
zdraví, dobrou náladu, klidnou rozvahu a dobrou vůli.
Přeji si, být
jednoduchý, čestný, upřímný, přirozený, čisté mysli a čistého
těla; nestrojeně říkat „nevím,“ když tomu tak je a potkávat
všechny lidi stejně; dívat se každé události do tváře a čelit
každé těžkosti bez rozpaků a neohroženě.
Přeji si žít bez
nenávisti, vrtochů, žárlivosti, závisti a strachu.
|