| |
Dva dopisy těm, kdo řídí národy
Všem starostům a konzulům, soudcům a místodržícím na celém světě, jakož i všem ostatním, k nimž dojde tento dopis, vám všem mír a spásu přeje bratr František, váš v Pánu Bohu zcela malý a opovrženíhodný služebník.
Uvažte a hleďte, že den smrti se blíží. Proto vás uctivě prosím, jak nejlépe umím, nedovolte přece kvůli starostem a uspěchanému shonu světa, ve kterém žijete, nechat upadnout v zapomenutí Pána a odchýlit se od jeho zákonů; neboť všichni ti, kteří na něho zapomenou a odchýlí se od jeho zákonů, jsou zlořečeni a budou vydáni v zapomenutí. A když přijde den smrti, bude jim odňato všechno, o čem se domnívali, že vlastní. A čím chytřejší a mocnější byli na tomto světě, tím větší útrapy budou snášet v pekle.
Proto vám, milí pánové, důtklivě radím, abyste všechny starosti a uspěchaný shon nechali stranou a abyste nejsvětější Tělo a nejsvětější Krev našeho Pána Ježíše Krista na jeho svatou památku s láskou přijímali. A připravujte mezi vám svěřeným lidem našemu Pánu tak velkou poctu, aby každý večer bylo nějakým hlasatelem nebo nějakým znamením ohlášeno, že celý národ přináší Bohu, všemohoucímu Pánu, chválu a dík ….
Ať vědí ti, kteří budou tento dopis opatrovat a řídit se jím, že jim požehná Bůh, náš Pán.
František z Assisi /okolo r.1222/
Představitelům osmi nejvyspělejších států světa
Excelence, prezidenti, kancléři, dámy a pánové, sestry a bratři, ať vám Pán našich dějin daruje mír!
V předvečer vrcholného setkání v Kolíně píšu vám osobně, ale také ve jménu všech těch, kteří se se mnou odvolávají na evangelium Ježíše, přítele chudých. Modlíme se za vás a za dobrý výsledek vašich porad.
Prosíme vás, abyste uvážili toto: život, svět a jeho přírodní zdroje – to všechno přichází z ruky jednoho Boha, kterého lidé vzývají a uctívají pod rozličnými jmény. Všechny statky této země jsou ohraničené a konečné. Budoucnost mnohých lidí a kultur závisí na tom, zda – i když z odlišných základních postojů – budeme umět v našem světě společně rozmnožovat nejcennější ze všech statků, totiž starost o sebe navzájem, soucítění a solidaritu. Neboť pouze když se nám to podaří, nedostane se mezinárodní politika do slepé uličky. Náš jeden svět má budoucnost jen v globálním bratrství a solidaritě.
Uvažte tedy, že ekonomie musí stát ve službě ekologie a práva všech lidí na život. Respekt před dějinami jednotlivých národů a kultur a solidarita s veškerým Božím stvořením a s chudými musí mít přednost před osobním egoismem a nacionálními a státními zájmy. Zasazování se za práva slabých, chudých a hladovějících je před Bohem nejlepším a nejtrvalejším prostředkem k zajištění míru. Budování důvěry a spravedlivého, světového, hospodářského řádu zajišťuje mír trvaleji než budování hospodářských a obranných spojenectví…
Pomozte i vy, aby mohla být i mnoha lidem, jakož i celým národům, darována nová naděje a lidsky důstojná
|
|
|