| |
Doba postní je dobou, ve které křesťané
hledají opravdové dobro.
Přimkněte se k Bohu, on je jediným
opravdovým dobrem
Kde je srdce člověka, tam je i jeho poklad. Pán totiž nikdy
neodmítá dávat dobro těm, kteří ho prosí.
Pán je přece dobrý, a zvláště dobrý je k těm, kdo se ho
drží. Přilněme tedy k němu a buďme s ním celou svou duší,
celým srdcem, s veškerou silou, abychom byli v jeho světle a viděli
jeho slávu a byli naplněni milostí nejvyšší radosti. Nuže, k
tomuto dobru pozvedejme své duše, ať v něm jsme a v něm žijeme,
ať se k němu přimkneme, neboť převyšuje každý rozum a každé
pomyšlení a je plný ustavičného pokoje a klidu. A tento pokoj převyšuje
vše, nač lze pomyslet a co lze pocítit.
To je dobro, které všechno proniká a všichni v něm žijeme a
jsme na něm závislí a nic už nad ně není, neboť je božské.
Nikdo totiž není dobrý kromě jediného Boha, a proto co je dobré,
je Boží, a co je Boží, je dobré. Proto je řečeno: Otvíráš
ruku a sytí se dobrými dary.
Skrze Boží dobrotu se nám totiž dostává všech opravdu dobrých
věcí, a to bez příměsi jakéhokoli zla.
Tyto dobré věci slibuje věřícím Písmo, když říká: Budete
jíst z dobrodiní země.
S Kristem jsme zemřeli, neseme na svém těle Kristovu smrt, aby
se na nás ukázal také jeho život. Nežijeme tedy již svůj
vlastní život, ale život Kristův, život v nevinnosti, život v
čistotě, život prostý a plný všech ctností. S Kristem jsme
vstali k novému životu, v něm tedy žijme, v něm vystupme vzhůru,
aby nás had usilující uštknout naši patu nemohl na zemi nalézt.
/Sv. Ambrož/
|
|
|