ADORACE S DĚTMI

Teoretický úvod:

            Naše katechetická služba se neodehrává pouze v hodinách náboženství. Musíme si uvědomovat, že naše celkové chování, jednání a způsob mluvení působí na ty, kteří jsou nám svěřeni. Proto i když se s dětmi z náboženství potkáváme v kostele či náhodně na ulici nebo v obchodě, musí být naše chování v souladu s tím, co děti v náboženství učíme.

            Chceme-li už malé děti učit úctě k Eucharistii a vnímání reálné přítomnosti Krista v ní, musí být např. z našeho způsobu pokleknutí při příchodu do kostela zřejmé, že se v té chvíli svému Pánu skutečně klaníme. Také po skončení mše svaté, když zůstaneme ještě chvíli v modlitbě, děti si toho mohou všimnout, a tak se v nich může postupně budovat eucharistická úcta.

            Před tím, než poprvé přivedeme děti do kostela na adoraci, je důležité, abychom jim vysvětlili, komu se klaníme ve svatostánku – že je to sám Ježíš přítomný v kousku chleba. Pokud jsou to děti, které už slyšely vyprávění o poslední večeři Páně, je dobré propojit jejich znalost o poslední večeři se mší svatou, kterou slavíme i my. A ten kousek chleba, který se stává při mši Tělem Pána Ježíše pak zůstává ve svatostánku. Právě Jemu se klaníme při vstupu do kostela. Jeho přítomnost v chrámě je také důvodem, proč se v kostele chováme tiše. Vede nás k tomu úcta k Němu a také k lidem, kteří se do kostela přišli pomodlit.

            Adorace je modlitba, při které my se můžeme dívat na Něj a On na nás. Můžeme se dívat jeden druhému do očí. Ježíš je náš Přítel a dívá se na nás pohledem plným lásky. Pohledem, který nás utěšuje, proměňuje k lepšímu a který nás uzdravuje… K tomu je dobré nechávat také prostor pro ticho -  přiměřeně k pozornosti a věku dětí. Adorace s dětmi mladšího školního věku by neměla být příliš dlouhá, neměla by přesáhnout 15 minut, prokládáme-li ji písněmi, může trvat až 20 minut.

            Je dobré učit děti modlit se vlastními slovy v hodinách náboženství. Pro mnoho z nich to není snadné, zvláště nejsou-li na to zvyklé ze své vlastní rodiny. Je dobré začít např. modlitbou díků tak, že krátce uvedeme společnou modlitbu prostými slovy a sami poděkujeme za dvě nebo tři věci, které jsou dětem blízké. Poté se zeptáme dětí, za co ještě by chtěly poděkovat, co dobrého dostaly od Pána v tom dni či v uplynulém týdnu… Děti pak mohou říct velmi krátce konkrétní věci a všichni ostatní se vždy přidají slovy: „Díky Tobě, Pane.“

 

NÁVRH PRŮBĚHU ADORACE PRO DĚTI MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU:

            „Pane Ježíši, přicházíme k Tobě jako Tvé děti. Ty nás k sobě zveš a otevíráš nám svou náruč. Toužíš po tom, abychom přicházeli do Tvé blízkosti, abychom se s Tebou setkávali, abychom s Tebou mluvili a naslouchali Tvému hlasu… I my toužíme lépe Tě znát, abychom Tě mohli mít víc rádi, abychom mohli rozumět Tvému učení a žít tak, jak Ty si to přeješ.“

 

Písnička: Hospodin je můj Pastýř (Koinonia č. 81) nebo: Ježíši Kriste, Pastýři náš ( Zpíváme si písničku I. díl, č. 12)

             „Pane Ježíši, Ty jsi náš dobrý pastýř, děkujeme Ti, že se o náš tak dobře staráš, že máme vše, co potřebujeme k životu. Děkujeme Ti za dar života, za dar zdraví, za naše rodiče,

 Převzato z webových stránek Katechetického centra arcidiecéze Olomouc.

 

   

 

Aktuality

Opatství

G. J. Mendel

Farnost

Archiv
Fotogalerie
Odkazy
Kontakt

Zpět na úvod