O "umělém oplodňování" v řeholích

Během zvláštní audience na zakončení Roku zasvěceného života, která se konala v aule Pavla VI., papež František řekl mimo jiné:

„Řeholníky se stáváme nikoli proto, abychom se oddělili od lidí a žili si v pohodlí. Nikoli, ale proto, abychom se přiblížili a porozuměli lidem – křesťanům i nekřesťanům. Jejich problémům, soužením a spoustě věcem, které lze chápat jedině tak, že se řeholník či řeholnice stane bližním, tedy blízkostí. A prvním bližním je chudý, nemocný a starý člověk, což může být i člen vlastní řeholní komunity.

„Existuje způsob, jak se vzdálit bratřím a sestrám ve vlastní komunitě, a tím je terorismus klevetění. Slyšíte dobře. Nikoli klevetění. Terorismus klevetění, protože kdo pěstuje klevety, je terorista, a to ve vlastní komunitě, protože špatné slovo je jako bomba hozená do komunity.“

„Pokud hodíš bombu nějaké klevety do svojí komunity – pokračoval papež - pak to není blíženský skutek, ale válka. Vzdaluje tě, vytváří distanc a vyvolává v komunitě anarchii. Když v tomto Roce milosrdenství každý z vás dokáže nejednat jako očerňující terorista, bude to pro církev úspěch, úspěch svatosti, velké svatosti. Do toho!“...

A konečně naděje, pokračoval Svatý otec a přiznal, jak ho rmoutí pokles povolání a rozlehlé kláštery se stárnoucími komunitami. V této situaci vyvstává pokušení, které protiřečí naději – tedy pochybnost o tom, že Pán vše řídí, a nářek nad neplodností řeholního života.

“Některé řehole se pak uchylují k pokusu „umělého oplodnění“. Co dělají? Berou všechny! Ale jistě, jen pojď a ty také… A uvnitř pak nastávají velké problémy. To nelze! Přijímání vyžaduje serióznost. Je třeba dobře rozlišovat, zda je dané povolání pravé, a pomoci mu v růstu. Myslím, že se musíme více modlit, abychom překonali ono pokušení ztráty naděje, které nás vede k neplodnosti. Musíme se neúnavně modlit.“

“Když totiž řeholní kongregace zjistí, že už nemá děti a vnoučata, a že se postupně zmenšuje, často přilne k penězům. A vy dobře víte, že peníze jsou ďáblovy výkaly. Některé řehole, kterým se nedostalo milosti dětí a povolání, se domnívají, že jim život zachrání peníze, a zajišťují se na stáří – aby jim nechybělo to či ono… A tak se vytrácí naděje, která spočívá jedině v Pánu. Peníze vám naději nikdy neposkytnou, naopak – srazí vás k zemi. Rozumíte?“

Převzato ze stránek RV



   

 

Aktuality

Opatství

G. J. Mendel

Farnost

Archiv
Fotogalerie
Odkazy
Kontakt

Zpět na úvod