Vídeň, 3. září 2010

Tiskové prohlášení augustiniánského vikariátu ve Vídni
k rukopisu Johana Gregora Mendela Pokusy s rostlinnými hybridy

Od roku 1987 se nachází zmíněný rukopis v SRN, nyní je uložen ve Stuttgartu v úschově u Advokátní kanceláře Wahlert, která úschovu vykonává pro augustiniánský řád.

Gregor Mendl byl augustinián. Jako augustinián sepsal pozdější opat roku 1865 dílo s názvem Pokusy s rostlinnými hybridy, které bylo následujícího roku vytištěno a publikováno po celé Evropě. Toto dílo prokazuje, že Mendla lze považovat za zakladatele klasické genetiky. Toto dílo tvoří – spolu s Darwinovými pracemi – základ moderní vědecké genetiky, resp. evoluční teorie.

Po Mendlově smrti roku 1884 zůstal originál rukopisu v brněnském opatství. Ačkoliv bylo toto dílo vytištěno a publikováno po celé Evropě, upadlo nakonec v zapomnění. O mnoho let později byl rukopis znovu objeven a byl předán Společnosti pro přírodní vědy, aby jej opatrovala. Na základě těžké politické situace po druhé světové válce – augustiniánské opatství v Brně bylo roku 1950 rozpuštěno – byl rukopis pro augustiniány opatrován postupně různými osobami. 1987 byl rukopis předán jedním českým augustiniánem jednomu augustiniánovi z vikariátu ve Vídni a touto cestou se rukopis dostal až do Německa. Zde byl rukopis svěřen dalšímu augustiniánovi – páterovi Clemensovi, aby jej pro celý řád opatroval. Páter Clemens, příbuzný Mendla, který žije poblíž Stuttgartu, se letos rozhodl z důvodu svého vysokého věku, že rukopis zašle zpět do Vídně. Rukopis se však do Vídně nedostal, protože Ministerstvo pro vědu v Baden-Wuerttemberg zahájilo řízení, ve kterém se má dokázat, zda tento rukopis je součástí německého kulturního bohatství, které nelze vyvézt ze země. Se souhlasem státního sekretáře Badenska-Wuerttemberska dr. Birka je nyní rukopis uložen v Advokátní kanceláři Wahlert.

Výslovným přáním augustiniánů je zpřístupnit tento rukopis veřejnosti. Proto byl také rukopis se souhlasem augustiniánského řádu digitalizován v bavorské státní knihovně. Každý si teď v bavorské státní knihovně může opatřit digitální kopii rukopisu. Augustiniáni chtějí však zpřístupnit i originál rukopisu, aby připomněli veřejnosti osobnost výjimečného vědce a představeného augustiniánského řádu. Kde však má být rukopis uložen, není ještě rozhodnuto.

Citace v médiích, že augustiniáni vyvíjeli na otce Clemense „masivní nátlak“, aby jej pod pohrůžkou vyloučení z řádu donutili vydat rukopis, postrádají jakékoliv odůvodnění.

Advokát Horst Teller, který zastupuje vikariát ve Vídni k tomu dodává:

„Tvrzení rodinných příslušníků Mendlovy rodiny, která byla zveřejněna v médiích, postrádají jakékoliv opodstatnění."

Augustiniánský vikariát ve Vídni nás pověřil se svolením Mendlovy rodiny výkonem úschovy rukopisu, dokud nebude pravomocně rozhodnuto, zda se jedná o německé kulturní bohatství. Přesto však bylo zahájeno trestní stíhání kvůli vývozu rukopisu za hranice. Po členech řádu – otci Dominikovi a po otci Clemensovi bylo navíc zahájeno pátrání. Tento postup je příšerný.

"Otec Clemens mi předal rukopis za účasti dalších členů Mendlovy rodiny. Bylo jeho přáním, aby rukopis zůstal řádu, aby tak upomínal na to, že jeho předek byl členem augustiniánského řádu. Ostatní členové Mendlovy rodiny na Clemense vyvíjeli nátlak, aby rukopis zůstal v rodině, proto jakmile mi Clemens rukopis předal, viděl jsem, že Clemens pocítil velkou úlevu."            

U Mendlova rukopisu se nejedná o německé kulturní dědictví, protože Mendl po vstupu do řádu studoval několik let ve Vídni a pak bádal v brněnském augustiniánském opatství. Proto smějí naši mandanti po skončení řízení rukopis vyvézt do zahraničí.

Rukopis patří samozřejmě řádu a ne Mendlově rodině. Mendl byl již několik let členem řádu, když započal se svým průkopnickým bádáním. Jako člen církevního řádu nebyl Mendl podle kanonického práva, které bylo v 19. století závazné pro církevní řády, schopen výdělku ani majetku. Proto rukopis náležel již při svém vzniku v roce 1865 řádu augustiniánů. Vlastnictví rukopisu tak ani po smrti Mendla nemohlo přejít na jeho rodinné příslušníky.

Většina členů Mendlovy rodiny je toho názoru, že rukopis patří řádu. Jen málo členů rodiny Mendla se na základě motivů, které nezveřejnili, domnívá, že rukopis patří jim a že nesmí být vyvezen za hranice.“

Pro augustiniánský vikariát ve Vídni
Advokát Horst Keller, AK Wahlert

To prohlášení uveřejňujeme na stránkách našeho opatství zejména pro objasnění situace, neboť nedávno některá česká média informovala (psala) o této kauze nepravdivě a zcela zavádějícím způsobem.