Každý pátek je den pokání, neboť toho dne za nás umřel náš Spasitel. Kajícími skutky se připojujeme aspoň nepatrně k jeho oběti a tak se vděčně hlásíme k jeho kříži.

Páteční půst od masa patří už dlouho mezi církevní přikázání. Jeho zachovávání je nyní velmi ztíženo složitostí dnešního života. Proto tuto povinnost pozměňujeme tak, že věřící buď mohou dále zachovávat půst od masa, anebo si uložit nějaký projev pokání podle vlastní volby, buď půst nebo skutek zbožnosti nebo skutek lásky.

Půst: odepřít si masitý pokrm, alkoholický nápoj, kouření, sladkosti, zábavné pořady v televizi a podobně.

Skutek zbožnosti: účast na mši svaté, četba Písma, křížová cesta, modlitba sv. růžence, studium křesťanské nauky, meditace a podobně.

Skutek lásky: návštěva nemocných a péče o ně, pomoc bližním, konkrétní služba občanskému nebo církevnímu společenství a podobně.

Na počátku a v závěru postní doby, to je na Popeleční středu a na Velký pátek, je nařízen půst zdrženlivosti od masitých pokrmů a zároveň půst újmy. Při postu újmy je dovoleno najíst se jen jednou za den dosyta. Tento spojený půst zdrženlivosti a újmy je závazný pro katolíky od dokončeného 18. do dokončeného 59. roku života. Mladistvým mezi 14. a 18. rokem a po dovršení 59. roku se v těchto dnech ukládá pouze půst zdrženlivosti od masitých pokrmů. Nemoc, těžká tělesná práce nebo jiný podobně vážný důvod od povinnosti újmy osvobozují. V tyto dva dny se sjednocují katolíci všech zemí společným vyjádřením ducha pokání a dosvědčují tak své spojení s Pánem (Poenitemini III).

Vybízíme ty, kdo mají dostatečné příjmy, aby zvláště v době postní jako výraz ochoty napravovat hříchy vlastní i cizí - přispívali na dobré účely, například na zmírnění bídy ve světě, podporu potřebných, opravu kostelů, potřeby duchovní správy atd.

Každý katolík, který se dopustil smrtelného hříchu, je přísně zavázán vyzpovídat se svátostně aspoň jednou za rok. Stejně jako povinnost přijímat Tělo Páně, i tento závazek je možné splnit v kterémkoliv kostele a kdykoli během roku avšak nejvhodnější je k tomu doba postní a velikonoční.

Důtklivě však vybízíme každého, aby po těžkém pádu nemeškal a obnovil své přátelství s Bohem ihned dokonalou lítostí a co nejdříve svátostí pokání.  

Splněním nařízení alespoň jednou za rok svátostně se vyzpovídat a přijmout Nejsvětější Svátost se sice vyhoví zákonu, ale nejvyšší zákon je láska. Kdo chce skutečně růst ve své věrnosti ke Kristu, přijímá tyto svátosti častěji.

Všechny vnější projevy pokání ať vycházejí z upřímného srdce!

Tento postní řád nabývá platnosti dnem vyhlášení, to je od první neděle postní, dne 3. března 1974.  Vaši ordináři.

Tento postní řád, jenž je stále platný, doplňujeme Rozhodnutím ČBK o pateru přikázáních, zasvěcených svátcích a postech ze dne 4. 7. 2000.

Patero církevních přikázání

O nedělích a zasvěcených svátcích se účastnit mše svaté a zachovat pracovní klid.
Vyzpovídat se ze svých hříchů aspoň jednou za rok.
Přijmout Svátost oltářní aspoň ve velikonoční době.
Zdržovat se od požívání masa a zachovávat půst újmy ve stanovené dny.
Přispívat Církvi na její potřeby.

Zasvěcené svátky

Všechny neděle
Slavnost Narození Páně
Slavnost Matky Boží Panny Marie

Církev doporučuje stejně slavit také:

Zjevení Páně
Nanebevstoupení Páně
Těla a Krve Páně
Neposkvrněné početí Panny Marie
Nanebevzetí Panny Marie
svatého Josefa
svatých Petra a Pavla
svatých Cyrila a Metoděje
svatého Václava
Všech svatých

Posty

Popeleční středa a Velký pátek jsou dny přísného postu:
Zdrženlivost od masa i újma v jídle. 
(zdrženlivost od masa zavazuje od 14 let, újma v jídle od 18 do 60 let)

Každý pátek, pokud na něj nepřipadne církevní slavnost, je dnem pokání.
Formou pokání je půst od masa nebo jiný kající skutek nebo modlitba.

Celá postní doba je časem kající praxe Církve.

Před každým přijímáním Svátosti oltářní je eucharistický půst aspoň 
jednu hodinu.