Boží Slovo všemu dává krásu, řád a soudržnost

Z pojednání „Proti pohanům“ od svatého Atanáše, biskupa.

Kristův Otec, nejsvětější a stojící vysoko nade vším stvořeným, je jako ten nejlepší kormidelník: svou moudrostí a svým Slovem, kterým je náš Pán a Spasitel Ježíš Kristus, všude všechno řídí a spravuje, aby všechno směřovalo ke spáse, a všechno dělá tak, jak uznává za dobré. A dobré je všechno právě tak, jak se to stalo nebo jak to vidíme se dít, neboť taková je jeho vůle, jak jistě nikdo nepochybuje. Kdyby totiž pohyb stvoření byl beze smyslu a svět se jenom náhodně zmítal, plným právem by se neměla přikládat víra tomu, co bylo řečeno. Jestliže však svět je založen na smysluplnosti, moudrosti a vědění a je vybaven veškerou krásou, nemůže být tím, kdo všechno takto stvořil a uspořádal, nikdo jiný než Slovo Boží.

Míním Slovo, živé tvůrčí, Slovo samého Dobra, Boha veškerenstva; Slovo, které je sám Bůh, jenž vyslovuje sám sebe; Slovo, které je jiné než všechno, co vzniklo, a než všechno stvoření; vlastní a jediné slovo dobrého Otce, jež celý tento svět stvořil a svou prozřetelností osvěcuje. Je to totiž dobré Slovo dobrého Otce, a jako takové dalo všemu řád: spojilo navzájem protiklady a uspořádalo je v jediný soulad. Je to jediný a jednorozený Bůh, který vychází z Otce jako dobrý z dobrého pramene a všemu dává krásu, řád a soudržnost.

Bůh, který svým vlastním věčným Slovem všechno učinil a svému stvoření propůjčil jsoucnost, nedopustil, aby bylo vlastní přirozeností unášeno a zmítáno; vždyť tak by mohlo opět propadnout v nebytí. Ale protože je dobrý, celé stvoření svým Slovem řídí a udržuje, Slovem, které je sám Bůh, takže stvoření osvícené vedením, prozřetelností a správou Slova může pevně setrvávat ve svém bytí. Stvoření totiž musí mít podíl na Otcově Slovu, které opravdu je, a toto Slovo všemu stvoření pomáhá, aby i ono mohlo být a nepřestalo existovat. To by se mu totiž přihodilo, kdyby je neudržovalo Slovo, které je obrazem neviditelného Boha, prvorozené ze všeho stvoření. Protože skrze ně a v něm má své bytí všechno, to, co je viditelné i co je neviditelné. A to Slovo je hlavou Církve, jak učí služebníci pravdy ve svatých písmech.

Nuže, toto všemohoucí a nejsvětější Otcovo Slovo proniká všechny věci a všude se šíří jeho moc a osvěcuje všechno viditelné a neviditelné. Toto Slovo všechno objímá a všechno pevně drží, takže nic nezůstává mimo jeho moc. Naopak, všem a skrze všechny, každému zvlášť a současně všem dohromady, dává život a udržuje ho.