SLOVA SVATÉHO FARÁŘE ARSKÉHO

Jak je to krásné, jak je to velké, znát Boha, milovat Ho a sloužit Mu. Jen toto jediné, co zde na světě máme. Všechno ostatní je ztracený čas.

To, co od nás Bůh očekává, je především důvěra. Nic tak Boha neuráží, jako když pochybujeme o Jeho milosrdenství.

Všichni světci měli velkou úctu k svaté Panně. Žádná milost nepřichází z nebe jinak, než skrze její ruce.

Když jdete kolem některého kostela, vstupte dovnitř a pozdravte našeho Pána. Není možné procházet kolem dveří dobrého přítele a neříct mu Dobrý den.

Abychom se modlili, nemusíme říci mnoho slov. Víme, že dobrý Bůh je zde ve svatostánku. Otevřeme Mu své srdce a radujme se z Jeho přítomnosti. Ano, to je ta nejlepší modlitba.

Je to veliké neštěstí, když jdeme pouští tohoto života, s nespěcháme k tomuto božskému pokrmu. Je to, jako když někdo umírá hladem vedle prostřeného stolu.

Celá naše zbožnost je falešná a všechny naše ctnosti jsou jen předstíráním a v Božích očích jsme jen podvodníci, jestliže nemáme všezahrnující lásku ke všem, k dobrým i ke zlým, k chudým i k bohatým, k těm, kteří nám udělali něco zlého, stejně jako k těm, kteří nám prokazují dobro.

Ano, dobrou modlitbou můžeme poroučet nebi i zemi. Všechno nás bude poslouchat.

Když se modlím, představuji si, jak se modlí On ke svému Otci.

Bůh má rád, když Ho obtěžujeme.

Boží láska nás nepotřebuje. Když nám přikazuje, abychom se modlili, tak je to proto, že chce naše štěstí, protože jen tak můžeme najít své štěstí.

Ne všichni ti, kteří přijímají svátosti, jsou svatí, ale svatí jsou vždy mezi těmi, kteří přijímají svátosti často.

Svatí jsou jako malá zrcátka, ve kterých Ježíš pozoruje sám sebe.

Modleme se svatým farářem arským:

Miluji Tě, můj Bože, a moje jediné přání je, abych Tě miloval do posledního dechu. Miluji tě, nekonečně lásky hodný Bože, a raději chci s touto láskou zemřít, než abych žil jen jeden okamžik, kdy bych Tě nemiloval. Amen.

(S 35/09)